V pátek 26. května 2023 vyrazila skupina členů a příznivců PSS ČAS na výlet do Plzně.

Archiv města Plzně – nejstarší listina s otiskem městského pečetidla.

Naše první kroky vedly do Archivu města Plzně, kde nás uvítala paní Štěpánka Pflegerová, jíž tímto ještě jednou děkujeme. V prostorách badatelny nám nejprve povyprávěla o bohaté historii archivu a ukázala nám největší poklady, které se v jejich depozitářích nacházejí. Nejstarší listinu, jež nese otisk městského pečetidla, spolu s původním typářem, raritně dochovaným. Listinu Zikmunda Lucemburského pro město Plzeň se zlatou bulou, kterou město jako náhradu škod utrpěných za husitských válek osvobozuje od královské berně.

Archiv města Plzně – rukopis pro saského kurfiřta Kristiána I.

Několik rukopisů od městských knih přes česky psaný herbář z 16.  století či rukopis z téhož století obsahující životopisné medailonky saských vévodů a jejich ručně malované portréty, vytvořený pro saského kurfiřta Kristiána I. Z novějších dob jsme se mohli pokochat rukopisem Josefa Kajetána Tyla s jeho nejslavnější hrou Fidlovačka, v němž nechybí ani text současné národní hymny. Nebo třeba nákresy plzeňského divadla či fotografiemi zachycujícími město a významné události v dějinách Plzně. Po zhlédnutí těchto nádherných ukázek jsme měli možnost nahlédnout také do hlubin samotných depozitářů, kde se nachází také legendární “Kozinova kobka”. Vůdce chodského povstání zde ale ve skutečnosti vězněn nebyl – i když kdoví, při pohledu za těžké okované dveře by se tomu člověk nedivil.

Naším druhým cílem se stal Archiv Plzeňského Prazdroje. Protože když už do Plzně, tak kam jinam zavítat!

Řada evidenčních knih z produkce pivovarů – od účtů až po evidenci sudů.

Čekalo nás zde sice nejdřív nemilé přivítání v podobě bezpečnostních opatření, nakonec jsme se ale se žlutými návštěvnickými vestičkami probojovali až k budově archivu. Zde si pro nás Jana Domanická a Andrea Kolářová připravily povídání nejen o samotném Plzeňském Prazdroji a značkách k němu během historie připojených, ale také o dalších pivovarech, o jejichž dokumenty archiv pečuje. Nepřekvapí, že to jsou především všemožné účetní a evidenční knihy. V depozitářích archivu se ale ukrývají i předměty z Pivovarského muzea, jako třeba obrovská sbírka pivních tácků. Obdivovat jsme mohli také místní digitalizační pracoviště, o jakém se většině státních archivů může jenom zdát. Pracovat pro největší český pivovar má své výhody. Děkujeme kolegyním archivářkám, že nás svým královstvím provedly a že se nenechaly odradit spoustou zvídavých dotazů.

Pivovarské muzeum – scéna s historickou laboratoří.

Po krátké občerstvovací přestávce jsme se vydali k třetí a poslední části našeho programu – do Pivovarského muzea. Zde jsme měli domluvenou komentovanou prohlídku, a tak jsme kromě půvabných scén z historické výroby piva či jeho konzumace vyslechli i zábavný výklad o historii piva a pivovarnictví od starověku až do současnosti. Pivovarské muzeum je přímo nabité spoustou zajímavých exponátů, takže není divu, že se naše hodinová prohlídka protáhla na téměř dvě hodiny, a vážíme si možnosti ji absolvovat i přes vrcholící přípravy na muzejní noc.

 

Na závěr bychom rádi ještě jednou poděkovali všem archivářům a muzejníkům, kteří nám věnovali svůj čas, kolegyním, které pomáhaly s organizací, a především všem účastníkům květnového výletu.

Brzy opět na viděnou!

Za PSS ČAS Kristýna Jakl Ansorgová

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *